B. Věcná část

Charakteristika zájmového území

ORP Valašské Klobouky (Id. 1449, ČSÚ 7209) leží na samém východě České republiky při hranicích se Slovenskou republikou ve Zlínském kraji. Jeho sousedé jsou ORP Vsetín, Vizovice a Luhačovice.

správní obvod obce s rozšířenou působností Valašské Klobouky je svou rozlohou šestým (25 879 km²) a počtem obyvatel (23 102) devátým největším ORP ve Zlínském kraji. Hustota obyvatel je nejnižší ve Zlínském kraji, na 1 km² připadá 89 obyvatel. Podíl městského obyvatelstva představuje téměř 46 %. Do tohoto správního obvodu patří 20 obcí, z toho dvě mají statut města (Valašské Klobouky a Brumov-Bylnice - oběma protéká říčka Brumovka). Obce ORP VK jsou: Brumov - Bylnice, Valašské Klobouky, Drnovice, Haluzice, Jestřabí, Křekov, Loučka, Návojná, Nedašov, Nedašova Lhota, Poteč, Rokytnice, Štítná nad Vláří, Tichov, Újezd, Vlachova Lhota, Vlachovice, Vysoké Pole, Študlov a Valašské Příkazy.

 

Region je situován v jihovýchodní části Zlínského kraje. Reliéf oblasti je tvořen Bílými Karpaty s nejvyšším vrcholem Javorníkem (783 m n.m.) a Vizovickou vrchovinou. Pro Bílé Karpaty jsou typičtější masivní ploché hřbety s členitými svahy. Na utváření hřebenného reliéfu se zde výrazně projevila blízkost Váhu na jeho slovenské (východní) straně. Nízká nadmořská výška jeho řečiště způsobila, že řeka Vlára, při jeho horotvorném procesu, do něj zpětně vyerodovala hluboké údolí – Vlárský průsmyk (284 m. n. m.).

 

Zájmové území spadá do Karpat → provincie Západní Karpaty → soustavy Vnější západní Karpaty → podsoustavy Moravsko–slovenské Karpaty → celků Bílé Karpaty a Vizovická vrchovina. Nejvyšším vrcholem Bílých Karpat, nacházející se ve sledovaném území, jsou Průklesy (836 m. n. m.). Bílé Karpaty jsou na severozápadní straně (moravské) lemovány druhým celkem – Vizovickou vrchovinou. Ta je plošší, jen v okolí Zlína má výraznější kernou morfostrukturu. Její nejvyšší vrchol Klášťov (753 m. n. m) se nachází v zájmovém území.

 

Hlavním střediskem osídlení a zároveň přirozeným spádovým centrem okolních obcí je město Valašské Klobouky, v minulosti známé soukenictvím, hlavně výrobou různobarevných soukenných látek a později papučí. Dochovanými památkami jsou budova radnice z 2. pol. 18. století, mariánský sloup a farský kostel. Valašsko je oblastí s bohatou lidovou kulturou horského typu, kde mají tradici lidové zvyky a obyčee, prezentované v expozici Městského muzea.

Dalším městem oblasti je Brumov-Bylnice s farním kostelem sv. Václava a barokním sousoším sv.Trojice z roku 1777. Nejvýznamnější památkou Brumova jsou relikty královského hradu, jednoho z nejvýznačnějších na Moravě, který v minulosti hrál důležitou obrannou úlohu při vpádu Uhrů v roce 1271.

V oblasti se nachází chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty, za přírodní rezervace byly vyhlášeny oblasti podhorských pastvin a luk s výskytem ohrožených druhů rostlin, jako např. Jalovcová stráň, Bílé potoky, Lazy, Ploščiny a Javorůvky.

 

 

 

Národní kulturní památkou je novodobý památník nacisty vypálené osady Ploština u obce Drnovice.

 

Páteřním tokem správního území je řeka Vlára, která pramení pod Klášťovem nad Vysokým Polem, za Vlachovicemi se na malý úsek dostává na území ORP Luhačovice, přes Bohuslavice nad Vláří, aby se nad Štítnou opět vrátila na území Valašských Klobouk, pod Bylnicí přibrala zleva druhý významný tok území - Brumovku (Klobučku) již spolu s Nedašovkou (třetím nejvýznamnějším tokem území, se kterou se spojuje v Brumově), a aby pod Svatým Štěpánem opustila území České republiky na Slovensko.

 

Zájmovým územím prochází tři vzájemně napojené silnice I. třídy. Silnice I/49 jde v trase Otrokovice (I/55) - Zlín - Vizovice (I/69) - Valašská Polanka (I/57) - Horní Lideč (I/57) - Střelná – Slovensko. Silnice I/57 začíná již na hranicích s Polskem v Bartultovicích, pokračuje na jih do Valašského Meziříčí (I/35) a odsud na Vsetín (I/69) - Valašskou Polanku (I/49) - Horní Lideč (I/49) - Valašské Klobouky - Brumov–Bylnici – Slovensko. A třetí, silnice I/ 69, spojuje přímo Vsetín a Vizovice.

Klimatické podmínky

Z hlediska makroklimatického představuje VÚC Bílé Karpaty nejchladnější část Středomoravských Karpat, když jej ve vrcholových partiích (kolem 500 m n. m.) reprezentuje mírně teplá klimatická oblast MT 2,5,7,9 a CH7  (podle Quitt, E; 1971) s průměrnými teplotami vzduchu od - 4°C (v lednu) do 17 - 18°C (v červenci).

Povrchové a podzemní vody

Zájmové území tvoří pramennou oblast pro řadu vodotečí, v řešeném území pramení páteřní Vlára, Brumovka i Nedašovka, které také zajišťují odvodnění celého území katastru ORP, v oblasti Vizovické vrchoviny a hřebene Bílých Karpat v hraniční oblasti se Slovenskem.

V zájmovém území také dochází k pozitivně hodnoceným akcím - budování přehrad, rybníků a retenčních nádrží. Obnova vodních děl má v současné době kromě významu hospodářského (chovu ryb) a významu rekreačního, zejména plnit význam protipovodňový. V dřívějším období často docházelo vlivem špatné struktury krajiny a přívalových dešťů k záplavám právě v místech horních a  středních toků řek a potoků.